Ctíme Dr. Kinga tím, že uznáváme skutečného posla a jeho poselství ve skutečnosti bylo
2022-09-19 18:34:03 by Lora Grem
Poslední velkou příčinou života Dr. Martina Luthera Kinga, Jr., bylo zmírnění chudoby – nebo, jak tomu říkáme v parfémovaném jazyce naší současné doby, „nerovnost příjmů“. Byl zavražděn v Memphisu, protože šel do toho města pochodovat se stávkujícími sběrači odpadků. Takže jsme tady, v den oslav 91. výročí jeho narození, kdy se Washington proměnil v prodloužený bagdádský bivak. Když skrovný majetek bezdomovce vzplál pod dálničním mostem, vzdálený kouř stačil evakuovat Kapitol a uzavřít zkoušku na inauguraci příštího prezidenta*. Co je větší hanba: že jsme byli vystrašeni ničením ozbrojeného davu nebo že stále máme lidi žijící pod mosty? A jak jsme se dostali do bodu, kdy si musíme vybrat? Ne, tohle všechno neměl Dr. King na mysli.
Nemyslím si, že by byl překvapený. Nikdo neměl jasnější oči ohledně rozsáhlého a trvalého šíření jedu zakořeněného rasismu v této zemi. Po smrti se proměnil v metodu historické anestezie. První věcí na mé pondělní twitterové časové ose byla zpráva od senátora Teda Cruze, žvatlající o Dr. Kingovi a jeho volání po „odvaze čelit nejistotám budoucnosti“. Nejsem historik, ale byl bych ochoten se vsadit o něco podstatného, že by Dr. King nepodpořil Cruzovo úsilí za poslední měsíc zbavit volební právo miliony černošských voličů jménem rasistického násilníka druhé generace. Pokud jde o mě, budoucnost senátora Cruze ještě není tak nejistá, jak by měla být.
Skutečně se oblouk vesmíru ohýbá směrem ke spravedlnosti? Pokud ano, zabere to Božímu sladkému času, aby to udělal, a má tendenci se otočit zpět jako stará zahradní hadice s mnoha zauzleními a zamotáními, které brání průtoku vody. Právě teď, z pohledu posledních dvou týdnů, se oblouk vesmíru zdá být bez tváře a náhodný a mimořádně nespolehlivý, až příliš náchylný k manipulaci ze strany padouchů a šílenců a darebných šílenců a šílených darebáků, všech kdo může být Američan, i když se ve své aroganci a vině snažíme vyhnout tomu, abychom na to mysleli.
Musíme uznat skutečného posla a jeho skutečné poselství.A za pokus změnit směr oblouku vesmíru – a pravděpodobně díky tomu, že se mu to podařilo – Dr. King byl zastřelen na balkoně motelu. Kdykoli ho někdo vysvětlí v tom narkotickém, toužebném smyslu, ze kterého mám zuby na hraně, jsem v pokušení odpovědět variací na větu Jacka Nicholsona z Prizziho čest : 'Pokud byl tak zatraceně sjednocující, jak to, že je tak zatraceně mrtvý?' Takže ne, nebyl jsem ohromen Odhalení Ivanky Trumpové že každý rok v lednu 'uctíváme život Dr. Kingové', zatímco ona plánuje jednoho dne kandidovat na úřad, který bude jezdit na ohonech svého rasistického otce, který je prolezlý morem. Nejlepší věc, kterou může rodina udělat, aby uctila život Dr. Kinga, je přestěhovat se do Bahrajnu pod novými identitami.
Po posledním měsíci si myslím, že je správné ctít Dr. Kinga tím, že je ponurý a cílevědomý, ocenit rétoriku, ale více ocenit skutečnou historii, ctít poselství, ale uznat skutečného posla a to, co jeho poselství ve skutečnosti bylo, přijmout, že Dr. King byl stejně revolucionář jako smírčí soudce, že byl stejně revolucionář jako Samuel Adams nebo Denmark Vesey, nebo Michael Collins, nebo Gándhí nebo Nelson Mandela, a že jeho poselství se lišilo pouze od jejich ve zvoleném doručovacím systému. Viděl systém zkorumpovaný rasismem a divokostí a chtěl ho svrhnout. Rozuměl svobodě lépe a hlouběji než jakýkoli texaský realitní makléř mávající vlajkou Gadsden. Pochopil, jak skutečná svoboda je pouto, že svoboda nás všechny spíše spojuje, než aby nás atomizovala do milionů malých vesmírů, které se nesklánějí vůbec k ničemu.