Verdikt Dereka Chauvina nelze jen tak zapsat do zákona. Musí žít v zákoně.
2022-09-20 05:11:03 by Lora Grem
Jeho oči tančily, když se četly rozsudky. Tam a zpět, rychleji a rychleji, jeho oči tančily, když četl každý ze tří rozsudků o vině. Jeho oči tančily nad jeho modrou maskou, protože to je ta scéna, kdy přijdou rozsudky na konci pandemie. A když byly rituály jeho shledání vinným konečně vykonány, porota blahopřála a propuštěna, jeho kauce byla zrušena a on byl vzat do vazby, Derek Chauvin bez vyzvání vstal. Bez vyzvání dal ruce za sebe, aby ho spoutal. Odešel ze soudní síně s konečky prstů za zády, jako by mával na rozloučenou.
Abych řekl pravdu, nemyslel jsem si, že by obžaloba řídila stůl a získala odsouzení ve všech třech bodech. Myslel jsem, že ty tři body nechaly porotě příliš mnoho únikových cest. Ve dvou zproštěn obžaloby, v jednom odsouzen. V jednom zproštěn obžaloby, ve dvou odsouzen. Nikdy jsem si nemyslel, že bude zproštěn viny ze všech tří, ale nikdy jsem si nemyslel, že porota shledá Chauvina vinným ze všeho, že odmítne každý kousek otřepaného lstivého triku, který obhajoba v tomto procesu vyzkoušela. Dav přihlížející vyděšeně nebyl dav, nebylo se čeho bát, pokud tedy někoho nezabíjíte. Nebylo to kvůli užívání drog Georgem Floydem. Nebyla to jeho koronární choroba. Nebyl to, bůh, oxid uhelnatý z auta, pod kterým ho přišpendlil Derek Chauvin. George Floyd byl zavražděn Derekem Chauvinem, důstojníkem policejního oddělení v Minneapolis. Nyní, v nelítostné byrokracii zákona, byl tento jednoduchý fakt navždy zaznamenán. Existuje tam, ale nemůže tam žít.

Nestačí ten rozsudek zapsat do zákona, musí v zákoně žít hned. V jiných případech to musí být živá síla. Musí to být živá síla v dějinách práva. Musí to být živá síla, která táhne ošklivou minulost a ošklivou přítomnost dopředu do lepší budoucnosti. Po soudu přečetl generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison dlouhý, smutný seznam černošských občanů, kteří byli zabiti nebo zraněni policisty, počínaje Rodney Kingem a konče Daunte Wrightem a Adamem Toledem během posledních dvou týdnů. Musíme se na ty smrti podívat novýma očima. Rozsudek musí žít v paměti těchto strašných událostí, dokud se naše interpretace těchto událostí nenapraví, a musí žít v procesech a rozsudcích, které teprve přijdou. Jinak to nic neznamená.